Pondeli 22.8. pro nas americke roubickove deticky zase zacina skolni rok. Nekteri lehce stresovani, jini spis prijemne nateseni, ale vsichni zvedavi, jak to bude probihat. Muj prvni den na americke uni byl celkem vtipne prijemny..
1)prof na "problemy v mezinarodnich vztazich" je Francisco z Ekvadoru a jestli budu mit problem nekomu rozumet, tak je to prave on..neuveritelny spanelsky prizvuk a gramatika asi tak polovicni nez ta moje, ale jelikoz je mily Francisco velice prijemny pan, tak si jeho predmet urcite necham !!
2)ta nejpokrocilejsi hodina francouzstiny, kde mi bylo mym spoluzakem z Gabonu oznameno, ze bych to mohla ucit, kdyz me pul hodiny presvedcoval, ze musim mit aspon jednoho rodice Francouze..pani profka je takova starsi Americanka (asi).
3)spanelstina pro takove skoro zacatecniky a profka je..ano spravne - FRANCOUZKA !! Mimochodem ve spanelstine budu vyslovnosti asi taky vynikat, chudaci Amici to maji fakt tezke..no nech..
O O O a abych nezapomnela..podle rady "join the club" od Niky a Marti (diky holky), jsem se zapsala do tenisoveho klubu a dneska vecer mam prvni trenink..za 60$ na semestr si budu moct ctyrikrat tydne trenovat a mozna i vyjedu na nejaky ten zapas..juhuuuuuu..sny se plnii..
pusa vsem !!!!!!
úterý 23. srpna 2011
neděle 21. srpna 2011
Jak Amíci milují klimatizaci, jak jsme vybrali banku a jak si rádi hrajeme
Na UNL (University of Nebraska-Lincoln) běží čas asi čtyřnásobnou rychlostí. Svůj počítač potkávám tak dvakrát denně na 2 minuty, a už teď vím, že tady ten blog nemůže pojmout všechny zážitky.
Předem se omlouvám všem, kteří už Ameriku zažili, a tak pro ně některé věci nebudou překvapivé. Mě zatím Amerika fascinuje..mimo jiné i proto, že je přesně jako v těch komediích pro teenagery :)
Ve čtvrtek jsme zařizovali více méně jen formality. K tomu patří například založení účtu v bance, což by se samo o sobě mohlo jevit jako celkem nudná záležitost, kdybychom se nezachovali jako tlupa správných českých buranů ve světě :D V bance si nás budou pamatovat. Abych nezačínala od konce..prakticky kamkoliv jsme zatím došli, všude jsme dostávali různé "free stuff" tzn. "věci zdarma" jako reklamní předměty nebo drobné dárečky. To platí i pro banku. Bankovní úředníci si nás brali po dvojicích, prvně šel Honza s Aničkou ke strašně, ale strašně vysokému černochovi někam za roh. Pak já a Maruška k nejbližšímu stolu a už to začalo. Dostaly jsme při zakládání účtu bílé tričko s červeným "N" jako Nebraska. Mezi tím se vrátili H. a A. a ti dostali malé basbetbalové koše na zeď. No a poslední šli Luděk a Jirka, kteří dostali malé cestovní repráčky. Jako správní Češi jsme si okamžitě začali navzájem dárky závidět, až to někdo (opravdu nevím kdo) nevydržel a šel se příslušné úřednice zeptat, jestli by mohl taky dostat repráčky :) Když jsme my ostatní viděli, že uspěl, tak jsme se na ni seběhli jak mlsní psi a všichni si vyžádali všechno možné, takže jsme odcházeli s taškama narvanýma reprákama a tričkama..basketbalové koše už jsme museli nést v rukách :))
Pak jsme se vydali poprvé do naší kolejní jídelny, i když bych chtěla zdůraznit, že s jídelnou v českém slova smyslu to opravdu nemá nic společného. Ani nevím, co k tomu mám napsat. Snad si radši počkejte, až se tam někdy dostanu včas na to, abych to mohla šťavnatě nafotit :P Prostě jen zíráme..strašného jídla, pití, sladkého, slaného, ovoce, zelenina..vybrat si musí snad každý ! To mi připomíná, že mám strašný hlad..no neva..
Mimo to nas cekali jeste dalsi, celkem nezajimave formality, tak tim vas vubec nehodlam zatezovat. K tem prijemnejsim ovsem patrila navteva Larryho, ktery si nas tak trochu otukavala a nabidl se s jakoukoliv pomoci, co bychom mohli potrebovat. Clovek ma pocit, ze mu tady chteji tak nejak vsichni pomahat..jsem zvedava, jestli jim to vydrzi :)
V patek jsme potom meli “orientation activities” pro mezinarodni studenty..krom toho, ze jsme strasne mrzli v preklimatizovane “aule” (mimochodem, nikdo me neupozornil, jak si Americani ujizdi na klimatizaci, jestli se mi nezastavi krevni obeh, tak na to budu asi jeste dlouho nadavat :D ) , tak to bylo cele celkem otravne..zdlouhave zvatlani o tom, jak nesmime podvadet pri ukolech, testech, spolupracovat, kde mame nahlasit svuj zdravotni stav, co vsechno mame poklikat a prokliklat na internetu, abychom nemeli zadne opletacky s imigracnim..proste moc informaci, moc zima a moc nuda, jak to tak byva :)
Odpoledne se nam to ovsem pokusili vynahradit tzv. Tunnel walk a Pep rally. To prvni spocivalo v tom, ze jsme si meli zazit pocit mistnich fotbalistu, kdyz vstupuji na stadion..je to nejaka stara tradice pro zacinajici studenty a vzhledem k tomu, ze nas doprovazel jen nas vlastni jasot a stadion byl prazdny, tak to zase tak uzasne nebylo..jen se teda hrozne tesim, az uvidim prvni zapas !! Ten stadion je totiz opravdu obrovsky, huge, proste uplne nepopsatelny (pro nas, co jsme byli tak max na Letne) :) Navic jsou tady americkym fotbalem naprosto posedli, takze to bude asi davove silenstvi – 100 tisic lidi, vsichni v cervenem a vsichni budou rvat “ GO HUSKERS” !! To je neco na me.
No a Pep rally spocivala v tom, ze jsme nejdriv sedeli v nejake “telocvicne” v Rec centru (rekreacni stredisko s bazenem, posilovnou, milionem sportovist proste), kam nabehly napr. Roztleskavacky, ktere mimochodem budi dost silny dojem Stepfordskych panicek..asi jsem se jich i troche bala. Pak nas vitali fotbalisti, volejbalistky a ani uz nevim..no a potom se konal takovy “veletrh” prave ruznych sportovnich klubu se spoustou free stuff a spoustou free jidla. No co myslite? Jako spravni Cesi jsme se opet chteli napakovat..nektere free stuff nebyly tak uplne free, ale muselo se pro to napr zatocit takovym “kolem stesti”, kopnout mic na americky fotbal do vysece, trefit volejbalove podani na tricka na druhe strane hriste, basket, hazeni..bla bla bla..nejdriv jsme se trosku ostychali, ale zacalo to free pizzou (ktera je tu mimochodem opravdu vyborna) a koncilo batohy plnymi tricek v barvach Nebrasky, balonku, tuzek, flasek s vodou, flasek na vodu..atd. Odchazeli jsme opet mezi poslednimi :)
Zazitky ze sobotniho rana bych snad ani nesdilela, proste a jednoduse – 5 hodin zivota stravenych ve Walmartu..to by mohlo mluvit za vse !! vrrrrrrrr
Po Walmartu jsme citili potrebu vyplavit nejake ty endorfiny, tak se pro nektere z nas uskutecnil prvni vylet do Rec centra na badminton. Je to super zarizeni, ktere mame navic jen par minutek pesky od koleje, takze kluci porad posilkuji a my porad mluvime o tom, jak zacneme :)
Vecer se konala tzv. Union party, coz byla takova party neparty v jedne z univerzitnich budov, kde se teda mimo jine dalo vyzkouset Karaoke, tancovani na Wii a podobne blbustky a jelikoz tam zase rozdavali free stuff , tak jsme nemohli chybet..nekteri z vas na rajceti urcite poznaji fotky z nasich Wii tanecku :) o pulnoci tam pak pripravovali palacinky s nejakym tim jejich sladkym sirupem a presto, ze to nemelo nic spolecneho s palacinkama, jak je zname, tak to byla mnamka.
Nedele pak byla pro nektere taky sportovni..aspon na chvilicku..ve dvore nasi koleje je totiz beach volejbalove hriste, a tak se konal tzv. Selleck Slam neboli turnaj ruznych pater nasi koleje..zahrala jsem si sice jen jednu hru, protoze jsme z nejakych nepochopitelnych duvodu hned vypadly, ale byla jsem Mr.Keprtou prohlasena za talent turnaje a draftovana do jeho budouciho mix tymu :) Kdyby to nekoho zajimalo, tak jejich podlazi nejakym nedopatrenim cely turnaj vyhralo.
Back to school kids !!
Předem se omlouvám všem, kteří už Ameriku zažili, a tak pro ně některé věci nebudou překvapivé. Mě zatím Amerika fascinuje..mimo jiné i proto, že je přesně jako v těch komediích pro teenagery :)
Ve čtvrtek jsme zařizovali více méně jen formality. K tomu patří například založení účtu v bance, což by se samo o sobě mohlo jevit jako celkem nudná záležitost, kdybychom se nezachovali jako tlupa správných českých buranů ve světě :D V bance si nás budou pamatovat. Abych nezačínala od konce..prakticky kamkoliv jsme zatím došli, všude jsme dostávali různé "free stuff" tzn. "věci zdarma" jako reklamní předměty nebo drobné dárečky. To platí i pro banku. Bankovní úředníci si nás brali po dvojicích, prvně šel Honza s Aničkou ke strašně, ale strašně vysokému černochovi někam za roh. Pak já a Maruška k nejbližšímu stolu a už to začalo. Dostaly jsme při zakládání účtu bílé tričko s červeným "N" jako Nebraska. Mezi tím se vrátili H. a A. a ti dostali malé basbetbalové koše na zeď. No a poslední šli Luděk a Jirka, kteří dostali malé cestovní repráčky. Jako správní Češi jsme si okamžitě začali navzájem dárky závidět, až to někdo (opravdu nevím kdo) nevydržel a šel se příslušné úřednice zeptat, jestli by mohl taky dostat repráčky :) Když jsme my ostatní viděli, že uspěl, tak jsme se na ni seběhli jak mlsní psi a všichni si vyžádali všechno možné, takže jsme odcházeli s taškama narvanýma reprákama a tričkama..basketbalové koše už jsme museli nést v rukách :))
Pak jsme se vydali poprvé do naší kolejní jídelny, i když bych chtěla zdůraznit, že s jídelnou v českém slova smyslu to opravdu nemá nic společného. Ani nevím, co k tomu mám napsat. Snad si radši počkejte, až se tam někdy dostanu včas na to, abych to mohla šťavnatě nafotit :P Prostě jen zíráme..strašného jídla, pití, sladkého, slaného, ovoce, zelenina..vybrat si musí snad každý ! To mi připomíná, že mám strašný hlad..no neva..
Mimo to nas cekali jeste dalsi, celkem nezajimave formality, tak tim vas vubec nehodlam zatezovat. K tem prijemnejsim ovsem patrila navteva Larryho, ktery si nas tak trochu otukavala a nabidl se s jakoukoliv pomoci, co bychom mohli potrebovat. Clovek ma pocit, ze mu tady chteji tak nejak vsichni pomahat..jsem zvedava, jestli jim to vydrzi :)
V patek jsme potom meli “orientation activities” pro mezinarodni studenty..krom toho, ze jsme strasne mrzli v preklimatizovane “aule” (mimochodem, nikdo me neupozornil, jak si Americani ujizdi na klimatizaci, jestli se mi nezastavi krevni obeh, tak na to budu asi jeste dlouho nadavat :D ) , tak to bylo cele celkem otravne..zdlouhave zvatlani o tom, jak nesmime podvadet pri ukolech, testech, spolupracovat, kde mame nahlasit svuj zdravotni stav, co vsechno mame poklikat a prokliklat na internetu, abychom nemeli zadne opletacky s imigracnim..proste moc informaci, moc zima a moc nuda, jak to tak byva :)
Odpoledne se nam to ovsem pokusili vynahradit tzv. Tunnel walk a Pep rally. To prvni spocivalo v tom, ze jsme si meli zazit pocit mistnich fotbalistu, kdyz vstupuji na stadion..je to nejaka stara tradice pro zacinajici studenty a vzhledem k tomu, ze nas doprovazel jen nas vlastni jasot a stadion byl prazdny, tak to zase tak uzasne nebylo..jen se teda hrozne tesim, az uvidim prvni zapas !! Ten stadion je totiz opravdu obrovsky, huge, proste uplne nepopsatelny (pro nas, co jsme byli tak max na Letne) :) Navic jsou tady americkym fotbalem naprosto posedli, takze to bude asi davove silenstvi – 100 tisic lidi, vsichni v cervenem a vsichni budou rvat “ GO HUSKERS” !! To je neco na me.
No a Pep rally spocivala v tom, ze jsme nejdriv sedeli v nejake “telocvicne” v Rec centru (rekreacni stredisko s bazenem, posilovnou, milionem sportovist proste), kam nabehly napr. Roztleskavacky, ktere mimochodem budi dost silny dojem Stepfordskych panicek..asi jsem se jich i troche bala. Pak nas vitali fotbalisti, volejbalistky a ani uz nevim..no a potom se konal takovy “veletrh” prave ruznych sportovnich klubu se spoustou free stuff a spoustou free jidla. No co myslite? Jako spravni Cesi jsme se opet chteli napakovat..nektere free stuff nebyly tak uplne free, ale muselo se pro to napr zatocit takovym “kolem stesti”, kopnout mic na americky fotbal do vysece, trefit volejbalove podani na tricka na druhe strane hriste, basket, hazeni..bla bla bla..nejdriv jsme se trosku ostychali, ale zacalo to free pizzou (ktera je tu mimochodem opravdu vyborna) a koncilo batohy plnymi tricek v barvach Nebrasky, balonku, tuzek, flasek s vodou, flasek na vodu..atd. Odchazeli jsme opet mezi poslednimi :)
Zazitky ze sobotniho rana bych snad ani nesdilela, proste a jednoduse – 5 hodin zivota stravenych ve Walmartu..to by mohlo mluvit za vse !! vrrrrrrrr
Po Walmartu jsme citili potrebu vyplavit nejake ty endorfiny, tak se pro nektere z nas uskutecnil prvni vylet do Rec centra na badminton. Je to super zarizeni, ktere mame navic jen par minutek pesky od koleje, takze kluci porad posilkuji a my porad mluvime o tom, jak zacneme :)
Vecer se konala tzv. Union party, coz byla takova party neparty v jedne z univerzitnich budov, kde se teda mimo jine dalo vyzkouset Karaoke, tancovani na Wii a podobne blbustky a jelikoz tam zase rozdavali free stuff , tak jsme nemohli chybet..nekteri z vas na rajceti urcite poznaji fotky z nasich Wii tanecku :) o pulnoci tam pak pripravovali palacinky s nejakym tim jejich sladkym sirupem a presto, ze to nemelo nic spolecneho s palacinkama, jak je zname, tak to byla mnamka.
Nedele pak byla pro nektere taky sportovni..aspon na chvilicku..ve dvore nasi koleje je totiz beach volejbalove hriste, a tak se konal tzv. Selleck Slam neboli turnaj ruznych pater nasi koleje..zahrala jsem si sice jen jednu hru, protoze jsme z nejakych nepochopitelnych duvodu hned vypadly, ale byla jsem Mr.Keprtou prohlasena za talent turnaje a draftovana do jeho budouciho mix tymu :) Kdyby to nekoho zajimalo, tak jejich podlazi nejakym nedopatrenim cely turnaj vyhralo.
Back to school kids !!
čtvrtek 18. srpna 2011
Jak pilot oznámil poruchu na motoru, jak Maruška cestovala s nožem a jak nám nedorazily kufry.
Začalo nám to opravdu krásně - když pilot ve Frankfurtu oznámil (po půlhodině sedění v Jumbu), že je na motoru č.1 nějaka drobná porucha..to bylo něco na mě :) seděli jsme další půlhodinu, behěm které nás ale pilot neustále ubezpečoval, že na tom pracují, přičemž teda nakonec oznámil, že je všechno v pořádku a cesta na druhou stranu oceánu mohla začit!
Do Chicaga jsme přiletěli z hodinovým zpožděním, ale záhy si uvědomili, že dvě hodiny na přestup, které nám zbývaly, nejsou vůbec moc času. Fronta, do které nás zařasil usměvavý černoušek, byla navzdory tomu úsměvu nekonečně dlouhá, a tak jsme prostě jen doufali, že projdeme všema těma otravnýma procedurama včas na let do Lincolnu. Asi nejvíc nervózní byla Maruška, ketrá se pokoušela i přebíhat ve frontě, což jí stejně nakonec bylo celkem k ničemu.PROTOŽE, milá Maruška nám sice prošla celní kontrolou a všemi otisky prtů, ale po tom, co jsme se svezli vláčkem na správný terminál a doběhly konečně na poslední bezpečnostní kontrolu, se M. zalíbila jednomu kontrolorovi natolik, že jí vybral celou krosnu, až nakonec opravdu našel, co hledal a sice: nůž :D Maruška nám v Praze prošla bezpečnostní kotrolou úplně bez problémů, a je tak asi nejúspěšněší teroristkou poslední doby, když se jí podařilo cestovat na palubě letu do USA se švýcarským nožíkem :)) Považujeme to za jeden z velkých úspěchů této výpravy !!
V Chicagu jsme nasedli do miniletadýlka s jednou letuškou, která vypadala, že nám během letu usne, ale pro únavu už nám to bylo snad i jedno. Dovolila jsem si vtipkovat, že se do toho letadla těch našich 6 obřích kufrů nemohlo vlézt - a to jsem neměla dělat :) Let bez problémů, přistání hladké, Alan a Larry už nás čekali (dvá pánové, o kterých se budu aso hodně zmiňovat a kteří prakticky zaštiťují celý program). Všichni jsme se přivítali a vydali jsme se k pásu pro kufry.Letadýlko opravdu malinké, takže je vyložili raz dva a pomalu si je všichni odebírali - Honza..Luděk..Jirka..Maruška..a v tom začala skřípat vrátka, kterýma ty kufry do haly vjížděli a můj a Aniččin kufr nikde. Žádná panika se nekonala, musela jsem se jenom smát..přišlo mi to tak typické..naštěstí stál opodál starší pár a ti nám poradili, protože sami kufr neměli. Je tady prostě asi běžná praxe, že když se váš kufr nevleze do toho modelu letadla, kterým jsme letěli, tak vám ho pošlou dalším spojem o pár hodin později a přivezou ho na danou adresu. AŽ na to, že jsem nutně potřebovala sprchu a byla 24 hodin na nohách, nebylo čekání na kufr taková katastrofa. Nastěhovali jsme si to málo, co nám některým zbylo, na pokoje a začasli se seznamovat se spolubydlícíma, vydali se na první večeři - stylove do fastfoodu a pak ješrě chvilku bloumali, než teda kufr před půlnocí dorazil.
Huráááááá, je čas usadit se na chvíli v Lincolnu !!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)